Oblíbil jsem si japonské krátké básničky, japonské kresby i skládanky z papíru, jejich společným rysem bývá snaha o zjednodušení, o pouhý „nástin“, „náčrt“ skutečnosti, vytvářejí jakýsi surový materiál pro lidskou fantazii a představivost. Často se vzdávají přehnaného usilování o věrné zachycení sebemenších detailů. V podobném duchu kreslím obrázky „jedním tahem“, přidávám k nim jen očka, jsou-li žádoucí.